Domeček na zahradě

Protože se nějak rozpínáme a je třeba věci ukládat (a nejen vyhazovat či darovat) postavil muž druhý domeček. Hned jsem ho vyšperkovala a muž ještě v rámci tvůrčí chvilky vyrobil nový dřevěný kompostér a lavičku, takže je to nakonec útulný koutek!

 

Náš táta!

Náš táta je osmdesátník a je to čilý muž, který se stará o své hospodářství a přes naše starosti si vše doma obstarává sám a pomoc často odmítá, protože se přece cítí plný sil! Také si možná myslí, že by to nikdo jiný lépe neudělal. I přes naše obavy, když šplhá po žebřících, leze do studně, chodí si s kárkou do lesa na dříví (i když ho má momentálně plnou stodolu) a roztáčí cirkulárku, která ho již stála jeden a kousek prstu, je to možná to, co ho udržuje v kondici a v životním tempu. Přestože je velmi svéhlavý a módě nepodléhající má svůj šarm. Posuďte sami! 🙂

Řepková pohroma

Být alergikem je věc nepříjemná, ale i nealergici trpí  žlutým prachem, který nás tu obklopil a obalil nejen naše průdušky, ale i vše ostatní.  Auta, domy, ulice i milejší rostliny zahrad. Netuším jako spousta jiných, co je ekologického na pálení tohoto zmaru našich polí, ale rozumím zemědělcům, že je to snadný zisk a kdyby byly dotace na bramborový škrob, budou všude bramborová pole a bude se šlechtit tak, aby se otočil výsev taktéž dvakrát za rok a čert vem trojpolní hospodaření a zúrodňování půdy. Tak, za smutnou tečkou něco veselejšího a to jsou vášnivé azalky na naší zahradě!

Novinky na zahradě

Ačkoliv se mi letos podařilo vypěstovat huňatý trávník  v sektoru, kde se mu nedařilo, dostal chudák, co pro to pod divokým stádem koleček betonu na základní desku pod druhý zahradní domeček. Tento nájezd zdivočelých koleček proběhl v sobotu, kdy tedy pršelo a vůbec se to nehodilo. Po dokončeném díle, kdy se chlapi pyšnili nad dokonalou deskou jsem zoufale vyhrabávala beton z trávníku a poskytovala první pomoc mým milovaným keřům rostlinám na které bylo šlápnuto v domnění, že mi to roste jistě roste jen plevel na záhonech a nikoliv červený řebříček, vzácná růže či nebohý tavolník!

Přestože jsme objednali jen 2-3 tuny písku, přijela Tatra a složila nám na dvorek tun rovnou 6 a půl. Takže nám vskutku dosti zbývá a na zahradničení by mi stačilo pár kbelíčků.

Mrazy nám nepříjemně pošramotily kvetoucí stromy, které jsem sice přikryla starými povlaky na polštáře a igelitem, ale bohužel to nepomohlo a tolik nadějné třešně nebudou ani letos. Budeme doufat, že jabloně a broskvoň neomrzly. Salát odolával směle až do poslední mrazivé noci a pod foliákem se rozhodl podlehnout rozmaru počasí a opustit nás navždy. Díky inspiraci na Google+ jsem koupila maltovník (velká nádoba na míchání malty), provrtala v ní díry zespodu, dala dospod větvičky, kompost a nakonec hlínu a mám pěkný vyvýšený jahodový záhon bez rozutíkání jahod po okolí jako minulé roky. Pěkně jsem jej zakryla bublinkami s malým otvůrkem a hle mrazy přežily bez úhony.

Mocně se daří bylinkovému záhonu i bylinkám rozházeným různě po koutech zahrady. Novinkou v bylinkách je mojito a jahodová máta, které opojně voní a letos se s námi po mnoha letech rozloučil rozmarýn, naopak překvapilo kari , které se prý má na zimu vzít domů, poněvadž a jelikož není mrazuvzdoren. Nám přežil v plné kráse!

Syndrom posečené trávy

Jaro přináší nejen teplejší počasí a první kvetení, ale především jsou to vůně, co nás naladí na lepší náladu! Žlutý jasmínovec, který zavoněl a rozzářil svět už v únoru dávno odkvetl a svět se rozsvítil zlatým deštěm, kuřátkovými narciskami a barevnými hyacianty. Jako korálky v koberci jsou vidět na travních kobercích poslední sněženky a bledule. Při troše štěstí  a v blízkosti vody je možno spatřit vílí kalíšky blatouchů. Pampelišky se již nesměle nakrucují na lukách a v parcích a nad nimi se sklání velké voskové květy magnólií. Stejně jako v Japonsku i u nás již rozkvetly první sakury, třešně a trnky. Na jabloních se k sobě tulí ještě zababušená kvítka a nesměle a zvídavě zároveň  se na svět snaží podívat tulipány i tulipaní! Ale to pravé jaro pro mne přichází s první posekanou trávou. Po zimě ospalou sekačku dal muž do stavu hodného starší dámy a nabrousil jí zuby. Trošku brblala, ale chytla dech a rozdrnčela se, připravena k prvnímu ochutnání letošní trávy. A pak to přišlo! Až do kuchyně se rozvoněla posekaná tráva. Nejpříjemnější parfém naší zahrady s lehkou příměsí květin a za bzučení včel a čmeláků je to báječná symfonie. Tak teď už je jaro skutečně tady!

Na patchworkové vlně

Měla jsem spoustu malých kousků látek, které se skvěle hodily na další deku. Využila jsem i starší panely látek, které jsem tam zakomponovala. Menší odstřižky posílám dál přes svou sestru nebo kamarádky do školek a kroužků, aby se ty pěkné vzory zužitkovaly do posledního kousku :-). Už kdysi jsem si nechala na Fleru poradit dávat místo výplně bílou  (nebo jakoukoliv barvu) fleecovou deku, kterou koupíte od 39, – za rozměr 130*170cm. Obdivuji ženy, které takovou deku dokončí klidně i za půl dne a to i bez ulehčovačů práce a drahých quiltovacích strojů. Já si k tomu občas sednu, udělám kus, pak to odložím a za dlouho se k tomu vracím, abych to pak v návalu euforie dodělala najednou. Popravdě nevím, kolik těch dek jsem už ušila a obdarovala příbuzné a děti kamarádek a sousedů :-). Tak zde je poslední kousek:

Defekt na pneumatice

Když se daří tak se daří! Když nás v sobotu ránonečekaně  opustila na věčné časy naše osmiletá rychlovarná konvice a spustila tak magickou linku neuvěřitelných příhod, ještě jsme netušili, co dalšího se vyvrbí. Zuřivý vítr s deštěm, který nám rval plachty z našich skutříků, které jsme potřebovali zrovna dozabalit do nepromokavého hábitu se v mžiku stal prkotinou a čert vem promočení na kůži. Nedělní ráno začalo pěkně romanticky jak se sluší a patří a muž se vypravoval na dlouhou cestu na Moravu k rodičům s návštěvou Polska. Ačkoliv bych měla odpočívat v posteli s knihou a meducínou, nedalo mi to a šla jsem na zahradu něco drobného kutit, protože vskutku přetrvával romantický ráz počasí, muž na cestách a kocour v patách. Mno a telefon doma na gauči.

Koucour se najednou divoce rozběhl ke dveříma dožadoval se vstupu do domu, hubujíce ho jdu za ním a na telefonu několik zmeškaných hovorů a ticíce vzkazů. Volám manželovi nazpět a dozvídám se, že daleko nedojel. Na dálnici  se ozvalo rumplovánía  posléze cupování gumy, která cvrnkala do blatníku jako na pinballu kulička. Dojel akorát na odpočívadlo s benzínou  a zjistil, že se rozsekala pneumatika na cucky. Naštěstí máme asistenční službu, která dojela asi za 50minut a kolo vyměnila. Takže zpět domů a rovnou přezujeme na jarní. Musím říci, že je fajn mít GOOD YEAR pneu, protože se držela statečně až do konce. Byl tam prvotní asi 10cm velký zářez o něco na dálnici.