P1210515

Náš táta!

Náš táta je osmdesátník a je to čilý muž, který se stará o své hospodářství a přes naše starosti si vše doma obstarává sám a pomoc často odmítá, protože se přece cítí plný sil! Také si možná myslí, že by to nikdo jiný lépe neudělal. I přes naše obavy, když šplhá po žebřících, leze do studně, chodí si s kárkou do lesa na dříví (i když ho má momentálně plnou stodolu) a roztáčí cirkulárku, která ho již stála jeden a kousek prstu, je to možná to, co ho udržuje v kondici a v životním tempu. Přestože je velmi svéhlavý a módě nepodléhající má svůj šarm. Posuďte sami! 🙂

P1210515

Řepková pohroma

Být alergikem je věc nepříjemná, ale i nealergici trpí  žlutým prachem, který nás tu obklopil a obalil nejen naše průdušky, ale i vše ostatní.  Auta, domy, ulice i milejší rostliny zahrad. Netuším jako spousta jiných, co je ekologického na pálení tohoto zmaru našich polí, ale rozumím zemědělcům, že je to snadný zisk a kdyby byly dotace na bramborový škrob, budou všude bramborová pole a bude se šlechtit tak, aby se otočil výsev taktéž dvakrát za rok a čert vem trojpolní hospodaření a zúrodňování půdy. Tak, za smutnou tečkou něco veselejšího a to jsou vášnivé azalky na naší zahradě!

P1210515

Novinky na zahradě

Ačkoliv se mi letos podařilo vypěstovat huňatý trávník  v sektoru, kde se mu nedařilo, dostal chudák, co pro to pod divokým stádem koleček betonu na základní desku pod druhý zahradní domeček. Tento nájezd zdivočelých koleček proběhl v sobotu, kdy tedy pršelo a vůbec se to nehodilo. Po dokončeném díle, kdy se chlapi pyšnili nad dokonalou deskou jsem zoufale vyhrabávala beton z trávníku a poskytovala první pomoc mým milovaným keřům rostlinám na které bylo šlápnuto v domnění, že mi to roste jistě roste jen plevel na záhonech a nikoliv červený řebříček, vzácná růže či nebohý tavolník!

Přestože jsme objednali jen 2-3 tuny písku, přijela Tatra a složila nám na dvorek tun rovnou 6 a půl. Takže nám vskutku dosti zbývá a na zahradničení by mi stačilo pár kbelíčků.

Mrazy nám nepříjemně pošramotily kvetoucí stromy, které jsem sice přikryla starými povlaky na polštáře a igelitem, ale bohužel to nepomohlo a tolik nadějné třešně nebudou ani letos. Budeme doufat, že jabloně a broskvoň neomrzly. Salát odolával směle až do poslední mrazivé noci a pod foliákem se rozhodl podlehnout rozmaru počasí a opustit nás navždy. Díky inspiraci na Google+ jsem koupila maltovník (velká nádoba na míchání malty), provrtala v ní díry zespodu, dala dospod větvičky, kompost a nakonec hlínu a mám pěkný vyvýšený jahodový záhon bez rozutíkání jahod po okolí jako minulé roky. Pěkně jsem jej zakryla bublinkami s malým otvůrkem a hle mrazy přežily bez úhony.

Mocně se daří bylinkovému záhonu i bylinkám rozházeným různě po koutech zahrady. Novinkou v bylinkách je mojito a jahodová máta, které opojně voní a letos se s námi po mnoha letech rozloučil rozmarýn, naopak překvapilo kari , které se prý má na zimu vzít domů, poněvadž a jelikož není mrazuvzdoren. Nám přežil v plné kráse!

P1210515

Syndrom posečené trávy

Jaro přináší nejen teplejší počasí a první kvetení, ale především jsou to vůně, co nás naladí na lepší náladu! Žlutý jasmínovec, který zavoněl a rozzářil svět už v únoru dávno odkvetl a svět se rozsvítil zlatým deštěm, kuřátkovými narciskami a barevnými hyacianty. Jako korálky v koberci jsou vidět na travních kobercích poslední sněženky a bledule. Při troše štěstí  a v blízkosti vody je možno spatřit vílí kalíšky blatouchů. Pampelišky se již nesměle nakrucují na lukách a v parcích a nad nimi se sklání velké voskové květy magnólií. Stejně jako v Japonsku i u nás již rozkvetly první sakury, třešně a trnky. Na jabloních se k sobě tulí ještě zababušená kvítka a nesměle a zvídavě zároveň  se na svět snaží podívat tulipány i tulipaní! Ale to pravé jaro pro mne přichází s první posekanou trávou. Po zimě ospalou sekačku dal muž do stavu hodného starší dámy a nabrousil jí zuby. Trošku brblala, ale chytla dech a rozdrnčela se, připravena k prvnímu ochutnání letošní trávy. A pak to přišlo! Až do kuchyně se rozvoněla posekaná tráva. Nejpříjemnější parfém naší zahrady s lehkou příměsí květin a za bzučení včel a čmeláků je to báječná symfonie. Tak teď už je jaro skutečně tady!

P1210515

Na patchworkové vlně

Měla jsem spoustu malých kousků látek, které se skvěle hodily na další deku. Využila jsem i starší panely látek, které jsem tam zakomponovala. Menší odstřižky posílám dál přes svou sestru nebo kamarádky do školek a kroužků, aby se ty pěkné vzory zužitkovaly do posledního kousku :-). Už kdysi jsem si nechala na Fleru poradit dávat místo výplně bílou  (nebo jakoukoliv barvu) fleecovou deku, kterou koupíte od 39, – za rozměr 130*170cm. Obdivuji ženy, které takovou deku dokončí klidně i za půl dne a to i bez ulehčovačů práce a drahých quiltovacích strojů. Já si k tomu občas sednu, udělám kus, pak to odložím a za dlouho se k tomu vracím, abych to pak v návalu euforie dodělala najednou. Popravdě nevím, kolik těch dek jsem už ušila a obdarovala příbuzné a děti kamarádek a sousedů :-). Tak zde je poslední kousek:

P1210515

Defekt na pneumatice

Když se daří tak se daří! Když nás v sobotu ránonečekaně  opustila na věčné časy naše osmiletá rychlovarná konvice a spustila tak magickou linku neuvěřitelných příhod, ještě jsme netušili, co dalšího se vyvrbí. Zuřivý vítr s deštěm, který nám rval plachty z našich skutříků, které jsme potřebovali zrovna dozabalit do nepromokavého hábitu se v mžiku stal prkotinou a čert vem promočení na kůži. Nedělní ráno začalo pěkně romanticky jak se sluší a patří a muž se vypravoval na dlouhou cestu na Moravu k rodičům s návštěvou Polska. Ačkoliv bych měla odpočívat v posteli s knihou a meducínou, nedalo mi to a šla jsem na zahradu něco drobného kutit, protože vskutku přetrvával romantický ráz počasí, muž na cestách a kocour v patách. Mno a telefon doma na gauči.

Koucour se najednou divoce rozběhl ke dveříma dožadoval se vstupu do domu, hubujíce ho jdu za ním a na telefonu několik zmeškaných hovorů a ticíce vzkazů. Volám manželovi nazpět a dozvídám se, že daleko nedojel. Na dálnici  se ozvalo rumplovánía  posléze cupování gumy, která cvrnkala do blatníku jako na pinballu kulička. Dojel akorát na odpočívadlo s benzínou  a zjistil, že se rozsekala pneumatika na cucky. Naštěstí máme asistenční službu, která dojela asi za 50minut a kolo vyměnila. Takže zpět domů a rovnou přezujeme na jarní. Musím říci, že je fajn mít GOOD YEAR pneu, protože se držela statečně až do konce. Byl tam prvotní asi 10cm velký zářez o něco na dálnici.

P1210515

Toaletář

Je s podivem kolik nových věcí přichází s kocourem v domě. Náš pan Micík je velmi neobyčejným kocourem a snad v minulém životě  byl člověkem, protože od koček, pobíhajících nám  doma u našich v mém dětství, se velmi liší povahou.  Celou zimu obezřetně nevyšel z domu a obvykle poseděl minutu na prahu, aby konstatoval, že ne. Že dneska to ven ještě nepůjde. Vydržel to do jara, kdy se vypravil na výlet po okolí a za svou kočičí láskou Bobinou, kterou obdivně pozoruje sedíc na obrubníku. Bohužel z této lásky děti nevzejdou neb oba mají řádné jištění. Když pochopil, že je to nuda, začal nás nutit chodit s ním ven. Je velmi výmluvný:“Vrum, vrum, vrůůům, mňau, miáááu, vrum…“ začne s povídám ráno a upřeným pohledem nás propaluje, abychom  s ním šli na zahradu. V tu chvíli se mění spíše na pejska, který jde u nohy, aportuje, je zvídavý, očuchává a značkuje keříky a především velmi rád asistuje. Hrabat se v záhonech nebo kopat základy na betonování ho velmi baví, pomáhá hrabat packou a pak moudře jako pan Lorenc radí, co je potřeba. Kontroluje materiál, hloubku výkopu, testuje beton, zkrátka je nadšeným pomocníkem a společníkem. Odpoledne je tak znaven z té těžké práce, že spí tvrdě až do rána.

Své funkce rozhodně nešidí a je velmi pečlivý. Profesi toaletáře zvládá bravurně! Doprovodí nás u nohy na toaletu, decentně vyčká přede dveřmi, aby ihned vyskočil jakmile se dveře otevřou, upře své velké oči a opět těsně u nohy nás doprovodí  do obýváku. Jakmile v noci  rozespalý člověk zapomene, že má doma toaletáře, občas se velmi polekáme, ale jinak se samozřejmě cítíme poctěni a bezpečně!

Nově se jmenoval i do funkce průvodce do koupelny, kde ho baví pozorovat jak se koupeme a sprchujeme, velmi ho to fascinuje a miluje když teče voda. Pak v koupelně lehne a trpělivě čeká až nastane jeho chvilka. Také miluje dávání nádobí do myčky, to se hned motá pod nohama a nejraději by sám vše skládal  do útrob té stříbrné potvory. Občas se chodí dívat do komory na pračku nebo na sušičku – to ho těší stejně jako lézt na notebooky a mačkat tlapkou klávesy. Rád totiž sleduje Youtube s kocourem Shiro nebo běhající myšky, ale nepohrdne ani zprávami a pohybující se kurzor.