P1210515

Konec prázdnin je tu!

To nám to letos zase uteklo a konec prázdnin je tu! Léto bylo rozmanité a až na jedno období, kdy byla vedra k zalknutí to docela šlo. Možná k tomu přispělo i to, že se nám rozsypala stará klima. Jednoho dne se rozhodla vypovědít službu a odejít do klimatizačního důchodu. Naštěstí byl muž duchapřítomný a využil jakési akce, která byla poslední den a zakoupil klimu novou, výkonnější, pěknější a modernější. Pípá si tu jak na kosmické lodi a chladí jak mrazák na salámy. Najednou jsou ta vedra hned mnohem snesitelnější a především pan Micík řádné chlazení oceňuje.

Také se nám stala taková ta věc, kdy se dozvíte, že vám přibude do rodiny další člen. Nikoliv další kočička, králíček, ježeček či ještěrka, ale takový malý, malinkatý klučina.  Zřejmě nějaké souznění vesmíru, protože se spojilo několik naprosto náhodných konstalací. Doufáme, že se mu bude dobře dařit, protože jsem za první trimestr nechala na wc snad i kus vnitřností jak jsem se tulila k toaletě. Zajímavé je, že to bylo vždy večer! Máme za sebou i testy, co dopadly dobře a zjištění, že je to kluk, takže na čančání mohu zapomenout, i když Cimrman také nosil šaty po své sestře :-)!  Jak říká muž, za chvíli bude progres bar ukazovat 50% a malému se daří dobře a vypadá dokonale.

I zahradě se velmi daří, přestože na ni už méně stačím, snažím se ji občas trošku pokrotit. Všude je plno motýlů a můr a hmyzu a ptáčků. Je to radost!

 

P1210515

Oslava narozenin

Každoroční oslava narozenin mého muže, kterou spojujeme s oslavou příchodu léta, se i letos nakonec vydařila, přestože nám do poslední chvíle i v posledních chvílích nepřálo počasí.  Nachystat oslavu venku či uvnitř bylo do poslední chvíle neurčité a tak jsem ani nevyužila tolik skvělých papírových dekorací a nafukovacích propriet z Aliexpressu. Snad jejich čas ještě přijde. Nakonec jsme stísnili na terase u stolu z Ikei – 10 dospělých, dvě děti a jedno nemluvně, které to vyhrálo – mělo vlastní kočárek :-)!.

Věčný strach z toho, aby bylo dost jídla jsme tlumili, protože obvykle je jídla nadbytek a druhý den ráno jsme rozespale konstatovali, že brambůrek máme na dvě další oslavy a v mrazáku toho též mnoho neubylo. Manžel se ujal role barmana a míchal mojita jak na běžících pásu. Nejlepší byly děti, které mne fascinovaly jak báječně jedí a všechno a pak i to, jaké kombinace jídel jim chutnají a zdály se na tom lépe než tatínci! Takové laskonky s okurkou se zdála být úžasná bašta! Dospěláky zaujala naložená krkovička z Biedronky a krůtí paličky a bylinkové klobásky. Rozhodně výborné byly rané české brambory naložené v koření s kardamonem a opečené do křupava. Když se společnost po jedenácté večerní rozpustila a my se chystali na úklid, zjistili jsme, že si na zbývajících paličkách pochutnal nějaký kolemjdoucí zvířák, takže jsme je nechali na terase ať si dorazí, kdo chce. Ráno byly na talíři jen pěkně srovnané špejle :-)))!

P1210515

Domeček na zahradě

Protože se nějak rozpínáme a je třeba věci ukládat (a nejen vyhazovat či darovat) postavil muž druhý domeček. Hned jsem ho vyšperkovala a muž ještě v rámci tvůrčí chvilky vyrobil nový dřevěný kompostér a lavičku, takže je to nakonec útulný koutek!

 

P1210515

Řepková pohroma

Být alergikem je věc nepříjemná, ale i nealergici trpí  žlutým prachem, který nás tu obklopil a obalil nejen naše průdušky, ale i vše ostatní.  Auta, domy, ulice i milejší rostliny zahrad. Netuším jako spousta jiných, co je ekologického na pálení tohoto zmaru našich polí, ale rozumím zemědělcům, že je to snadný zisk a kdyby byly dotace na bramborový škrob, budou všude bramborová pole a bude se šlechtit tak, aby se otočil výsev taktéž dvakrát za rok a čert vem trojpolní hospodaření a zúrodňování půdy. Tak, za smutnou tečkou něco veselejšího a to jsou vášnivé azalky na naší zahradě!

P1210515

Novinky na zahradě

Ačkoliv se mi letos podařilo vypěstovat huňatý trávník  v sektoru, kde se mu nedařilo, dostal chudák, co pro to pod divokým stádem koleček betonu na základní desku pod druhý zahradní domeček. Tento nájezd zdivočelých koleček proběhl v sobotu, kdy tedy pršelo a vůbec se to nehodilo. Po dokončeném díle, kdy se chlapi pyšnili nad dokonalou deskou jsem zoufale vyhrabávala beton z trávníku a poskytovala první pomoc mým milovaným keřům rostlinám na které bylo šlápnuto v domnění, že mi to roste jistě roste jen plevel na záhonech a nikoliv červený řebříček, vzácná růže či nebohý tavolník!

Přestože jsme objednali jen 2-3 tuny písku, přijela Tatra a složila nám na dvorek tun rovnou 6 a půl. Takže nám vskutku dosti zbývá a na zahradničení by mi stačilo pár kbelíčků.

Mrazy nám nepříjemně pošramotily kvetoucí stromy, které jsem sice přikryla starými povlaky na polštáře a igelitem, ale bohužel to nepomohlo a tolik nadějné třešně nebudou ani letos. Budeme doufat, že jabloně a broskvoň neomrzly. Salát odolával směle až do poslední mrazivé noci a pod foliákem se rozhodl podlehnout rozmaru počasí a opustit nás navždy. Díky inspiraci na Google+ jsem koupila maltovník (velká nádoba na míchání malty), provrtala v ní díry zespodu, dala dospod větvičky, kompost a nakonec hlínu a mám pěkný vyvýšený jahodový záhon bez rozutíkání jahod po okolí jako minulé roky. Pěkně jsem jej zakryla bublinkami s malým otvůrkem a hle mrazy přežily bez úhony.

Mocně se daří bylinkovému záhonu i bylinkám rozházeným různě po koutech zahrady. Novinkou v bylinkách je mojito a jahodová máta, které opojně voní a letos se s námi po mnoha letech rozloučil rozmarýn, naopak překvapilo kari , které se prý má na zimu vzít domů, poněvadž a jelikož není mrazuvzdoren. Nám přežil v plné kráse!

P1210515

Syndrom posečené trávy

Jaro přináší nejen teplejší počasí a první kvetení, ale především jsou to vůně, co nás naladí na lepší náladu! Žlutý jasmínovec, který zavoněl a rozzářil svět už v únoru dávno odkvetl a svět se rozsvítil zlatým deštěm, kuřátkovými narciskami a barevnými hyacianty. Jako korálky v koberci jsou vidět na travních kobercích poslední sněženky a bledule. Při troše štěstí  a v blízkosti vody je možno spatřit vílí kalíšky blatouchů. Pampelišky se již nesměle nakrucují na lukách a v parcích a nad nimi se sklání velké voskové květy magnólií. Stejně jako v Japonsku i u nás již rozkvetly první sakury, třešně a trnky. Na jabloních se k sobě tulí ještě zababušená kvítka a nesměle a zvídavě zároveň  se na svět snaží podívat tulipány i tulipaní! Ale to pravé jaro pro mne přichází s první posekanou trávou. Po zimě ospalou sekačku dal muž do stavu hodného starší dámy a nabrousil jí zuby. Trošku brblala, ale chytla dech a rozdrnčela se, připravena k prvnímu ochutnání letošní trávy. A pak to přišlo! Až do kuchyně se rozvoněla posekaná tráva. Nejpříjemnější parfém naší zahrady s lehkou příměsí květin a za bzučení včel a čmeláků je to báječná symfonie. Tak teď už je jaro skutečně tady!